Čingischánovy investice
originál byl publikován v časopisu Fond Shop 9/2013
V sevření mezi Ruskem a Čínou leží malá velká zem,
u které se očekává, že by mezi lety 2013 až 2017 měla
růst dvouciferným tempem HDP.
Když někdo řekne v České republice Mongolsko, lidé si většinou představí přírodu, pastevce a jurty. Ekonomovési představí rozvojovou zemi se stále nataženou ruku k nadnárodním organizacím se žádostí o humanitární pomoc.To ještě donedávna skutečně platilo,jenže v posledních letech se země mění neskutečným tempem. A obdržela i několik světových „nej“. Ještě v roce 2006 byla mongolská burza burzous nejmenší tržní kapitalizací na světě.Jenže v roce 2010 byla burzou s největším zhodnocením na světě, kdyžposílila o úctyhodných 121 %. V roce2011 byla v tomto ohledu na světě druhá. Vzrostla o 57,8 %. Za posledních 12 měsíců (ke konci dubna 2013),ale místní index MSE TOP 20 víc než40 % ztratil. Pojďme se podívat blížena ekonomiku i burzu z Čingischánovy země.
TROCHA HISTORIE AZÁKLADNÍCH INFORMACÍ
Mongolsko bylo po Sovětském svazu druhým státem na světě, který přijal centrálně řízený systém a sovětský vzor. Psal se rok 1924 a Mongolsko se právěvymanilo z nadvlády jižního čínského souseda a hledalo oporu. Fungování lidově demokratického zřízení po více než šest dekád zanechalo stopy na dlouhé transformaci země k tržnímu prostředí. I tady proběhla privatizace podobná té kupónové u nás, největší podniky však doposud zůstaly ve vlastnictví státu. I tady vzniklo několik silných podnikatelských skupin s úzkou návazností na politiku. I tady byla ještě nedávno cítit velmi silná korupce a klientelismus.
To se ovšem v posledních letech mění.
Proč?
O Mongolsko se začal velmi intenzívně zajímat západní svět. Předkrizové zvyšující se ceny komodit donutily nadnárodní těžařské giganty hledat nová naleziště. Mongolsko je rozlohou více než čtyřnásobné oproti Německu, neboli 20násobně větší než Česká republika a žijí zde přitom jen necelé tři miliony obyvatel. Pod touto obrovskou rozlohou se nacházejí 6. největší zásoby černého uhlí na světě, 4. největší zásoby mědi, velké zásoby železné rudy, molybdenu. 8. největšízásoby zlata, značné zásoby uranu a také některých velmi vzácných nerostů. A to se odhaduje, že je doposud detailně prozkoumáno jenom 17 % území. Velmi aktivní jsou zde zejména kanadské nebo australské společnosti, tedy ty z těžařsky známých a vyspělých oblastí. Mongolsko pochopilo, že aby bylo schopno vytěžit a zpeněžit svoje zásoby potřebuje zahraniční kapitál. Ale aby tento kapitál přišel, musí Mongolsko vystupovat a jednat jako transparentní a důvěryhodný partner. Zároveňje v zemi cítit výměna generací, kdy tu starou socialistickou střídá mladá liberální a energická generace.
Současnýekonomický boom láká domů mnohoemigrantů, kteří žili v zahraničí, například v USA, a ti zavádějí a vyžadují moderní standardy po vzoru západních
zemí. V centru hlavního města Ulanbatáru rostou nové moderní kancelářské prostory, a kam se člověk rozhlédne, vidí jeřáby stavějící nové rezidenční budovy.
„KLENOTY“ MONGOLSKA
V tomto roce má začít těžba v dole Oyu Tolgoi. Jde o největší netěžené ložisko mědi a zlata na světě. Je to společný podnik těžaře Rio Tinto a mongolské vlády. Tento obří projekt je ale doprovázen několika problémy a průtahy. V roce 2010 se rozhodlo, že bude zainvestováno 4,6 mld. USD. Šlo o největší investiční projekt v historii Mongolska. Výše investice zhruba odpovídala tehdejšímu celoročnímu HDP země. Jenomže investice se prodražila a teď se náklady pohybují okolo 6 mld. USD, s čím nesouhlasí mongolská vláda a odmítá se spolupodílet na vyšších nákladech pro Rio Tinto. Navzdory průtahům je začátek těžby naplánován na letošní červen. V plném provozu (2018) by měl důl vytěžitprůměrně 425 tisíc tun mědi o 460tisíc uncí zlata ročně. Celkové zásobyse odhadují na 36 milionů tůn mědi a 45 milionů uncí zlata. Dalším klenotem mongolské ekonomiky jsou ložiska v oblasti Tavan Tolgoi, která patří k největším zásobám kvalitního koksovatelného uhlí na světě. Zde se plánuje, že vláda si ponechá 51 %, 10 % půjde mongolským firmám, 10 % se rozdělí mezi všechny občany Mongolska (do IPO nebudoumít právo je prodat) a 29 % se plánuje prodat formou IPO, aby se získaly prostředky na rozvoj a těžbu dolu.
NEJDE VŠE HLADCE
Minulý rok vystrašila bývalá mongolská vláda investory přijetím zákons o omezení zahraničních investic. Zákon definuje tři strategické sektory, ve kterých nemůže nabýt zahraniční subjekt většinu (je to možné pouze s povolenímstátní komise). Tyto tři sektory jsou finance, média a nerostné suroviny. A právě o nerostné suroviny je v současnosti největší zájem. Zákon měl být ve skutečnosti jenom brzdou na rozmáhající se čínský kapitál, ze kterého mají v Mongolsku strach. Mezi lety 1996 až2012 stoupl podíl Číny na exportu Mongolska z 25 na 90 procent! A čínské státní firmy začaly skupovat mongolská ložiska. Historická nedůvěra květšímu jižnímu sousedovi měla za následek vznik tohoto zákona, kterýbyl schválen na jaře roku 2012.V létě 2012 přišla nová liberální
vláda, která tento zákon v polovině dubna 2013 novelizovala. Novela definuje, že se zákon vztahuje pouze nafirmy ovládané cizím státem. Nicméně
za toto období nejistoty si Mongolsko prošlo tvrdou zkouškou trpělivosti zahraničních investorů. Nyní zahraniční investoři sledují přímou volbu prezidenta, která se odehraje v létě. Post bude obhajovat současný prezident Tsakhiagiin Elbegdorj. Kvůli populistickým krokům a prohlášením se očekává, že může dojít k vlně nacionalistických tendencí při získávání voličských hlasů.
MONGOLSKO A ZAHRANIČÍ
Když pomineme komplikace se zmíněným zákonem, zdá se, že Mongolsko má k „třetímu sousedovi“ velmi dobře vykročeno. Kromě zmíněných australsko kanadských aktivit se v zemi celkem slušně daří i jihokorejskému a japonskému kapitálu. Samozřejmě nechybí ani americký kapitál, který je v současnosti rozlezen ve všech koutech světa.Některé soukromé firmy, které obdržely licenci k těžbě nerostných surovin, získaly kapitál upsáním na burze a jsou obchodovány na burzách v Austrálii (7), Londýně (1), Torontu (16) a v Hong Kongu (7). K nejznámějším patří Entree Gold Corporation ((TSE:ETG), Leyshon Resources Limited (ASX: LRL) nebo Mongolian Mining Corporation (HKG:0975).Jde ale spíš jen o menší až „pinksheetové“ emise určené pro venture kapitalisty a dobrodruhy. Tržní kapitalizaci mají v řádech desítek milionůUSD. Jedinou výjimkou je společnostTurquoise Hill Resources Ltd, obchodovaná jak v Torontu, tak na NYSE.Ta má kapitalizaci téměř 7 miliard USD a jejím majoritním akcionářem je gigant Rio Tinto. Toto je zmiňovaná firma, která spravuje obří důl Oyu Tolgoi. Ty největší poklady (míněno firmy) si ale zatím Mongolsko nechává doma a plánuje je zprivatizovatprostřednictvím vlastní burzy.
MONGOLSKÁ BURZA
Mongolové mají ambici přilákat obchodování s akciemi k sobě domů. Má k tomu sloužit nový zákon o cennýchpapírech. Jeho návrh koluje u odborné veřejnosti už od podzimu, ale na jeho schválení se bude muset počkat zřejmě až do zvolení prezidenta. Mongolsko se snaží burzu zmodernizovat a přiblížit aktuálním světovým standardům. Z tohoto důvodu podepsala mongolská vláda strategickou dohodu s LondonStock Exchange (LSE) a přijala jejich IT infrastrukturu. Někteří členové LSE zasedli do správní rady Mongolian Stock Exchange (MSE). Z Londýna přijíždí odborníci zaučovat obchodníky do Ulanbatáru. Na mongolské burze začala vládnout mladá krev. Současný výkonný ředite burzy Saruul Ganbaatar je profesionálním finančníkem mladší generace,který studoval v USA a má zkušenosti od investičního bankovnictví až po hedgové fondy. Má jasnou přímou představu o tom, že chce z MSE vybudovat respektovanou instituci na poli světového kapitálu a podle toho i vystupuje a jedná.Díky spolupráci s LSE se stal Londýn oknem do světa pro Mongolsko.Díky této spolupráci se ke konci roku 2012 podařilo Mongolsku upsat v Londýně zahraniční obligace ve výši jedna a půl miliardy dolarů. Tento objem vláda plánuje zainvestovat do
infrastruktury a vytvoření podmínek pro těžební boom. Zároveň se chystá upsat v tomto roce půjčku za další třimiliardy USD. V Londýně se v březnu konala investiční konference pod názvem Mongolia Investment Summit 2013, kde prezentovali svoje vize jak zástupci mongolské vlády a státních firem, tak zahraničních investorů působících v Mongolsku.Samotná MSE je teď na půl cesty. I když se modernizuje a má vykročeno k světovým standardům, zatím je ještě relativně malá, a to i ve srovnání s pražskou burzou. Na burze je kótováno 329 společností, ale většinou jde o mrtvé skořápky z dob privatizace. Běžně se obchoduje tak s 30 až 40 emisemi. I když slovo „běžně“ je nutno brát taky s rezervou. Tržní kapitalizace celé burzy byla ke konci března necelých 16 mld. Kč, což je např.zhruba polovina tržní hodnoty akciíUnipetrolu na BCPP. Průměrný denní objem všech zobchodovaných akcií na mongolské burze činil v tom měsíci slabý jeden milion Kč. Obchodní hodiny jsou od pondělí do pátku, od 10 do13 hodin. Obchoduje se pouze v mongolských tugrucích (měna) a pouze
přes licencovaného mongolského brokera. Těch je na burze registrovaných 82, ale reálně jich funguje kolem 25, z toho většina obchoduje pouze na svůj vlastní účet. Služby klientům poskytuje tak zhruba 10 společností.Kustodiánskou činnost má právo vykonávat pouze centrální depozitář cenných papírů vlastněný státem a účet, kam se složí peníze, je zapotřebí mít u jedné z komerčních bank. Cesta pro českého retailového investora na mongolskou burzu je tudíž velmi klikatá. Burza se ovšem chystá otevřít světu a jedná se o možnosti udělení kustodiánské činnosti i větším bankám, rovněž i zahraničním investičním bankám. Zároveň se plánuje plná automatizace a online obsluha účtu klientem (zatím se nákupní příkazy vypisují, scanují a posílají brokerovi emailem). Tyto skutečnosti otevřou přístup světovému kapitálu a ten rázem vyžene ceny akcií vzhůru. Mezi jednotlivými tituly se dají najít opravdu zajímavě oceněné společnosti. Jak jsme uvedli, burza kvůli politickému napětí za posledních 12 měsíců klesala, ale fundamenty jednotlivých společností, jako jsou tržby nebo zisk,povětšinou meziročně rostly, a to dvouciferným tempem. Mnohé z nich se tudíž obchodují s násobkem P/Epod 10. Firmy zároveň nepoužívajídluhové financování, protože by se jim, kvůli inflačním tlakům a vysokým úrokovým sazbám, financování prodražilo. I navzdory tomuto faktu jsouhodnoty P/B na rozumných úrovních. Když vezmeme v potaz makroekonomické vyhlídky země v nejbližších pěti až deseti letech, investor si uvědomí, že se mnohé firmy pohybují nazajímavých úrovních. K nejzajímavějším firmám patří těžaři černého uhlíTavan Tolgoi, Shivee Ovoo nebo Baganuur, poté výrobce nápojů APU,
Telekom Mongolia anebo výrobce a exportér kašmíru Gobi.